Od 1.7. lze uložit trest vězení jen podle trestního zákoniku, nabyl účinnosti nový zákon o službě vojáků v záloze

Nově účinný zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, již (jak bylo zmíněno v nadpisu) neupravuje kázeňský trest vězení. Z českého práva tak po mnoha letech vymizel tento institut a možnost uvěznit osobu již umožňuje pouze trestní zákoník po provedení trestního řízení, kdy je trest uložen soudem. Trestní zákoník však používá pojmu trest odnětí svobody, nikoliv vězení. Slovo vězení pak zná pouze v názvu jiného trestu, domácího vězení.

Vězení bylo upraveno v § 29 odst. 1 písm. d) zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení vojáků v záloze. Důvodová zpráva k zákonu uvádí, že: Návrh respektuje mezinárodní smlouvy k ochraně lidských práv, jimiž je Česká republika vázána. Zvlášť ve vztahu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a související judikatuře Evropského soudu pro lidská práva pak je návrh také v souladu se závazky, které převzala Česká republika. Návrh nevyužívá ani platné výhrady uplatněné při přistoupení k Úmluvě k článkům 5 a 6 v tom smyslu, že tato ustanovení nebrání ukládání kázeňského trestu vězení podle § 17 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků. Tento zákon byl s účinností od 1. prosince 1999 nahrazen dosud platným zákonem č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů, který naopak této výhrady využil a kázeňský trest vězení vojákům umožňoval ukládat. Návrh zákona na rozdíl od současné úpravy nepředpokládá zvláštní kázeňské tresty pro vojáky v záloze povolané k výkonu vojenské činné služby a přebírá pouze kázeňské tresty obsažené v zákoně o vojácích z povolání. Návrh zákona s ukládáním kázeňského trestu vězení nebo jiným sankčním opatřením omezujícím osobní svobodu vojáků nepočítá a výhrada tedy nebude využita.